Klíčovým důvodem, proč česká koruna výrazně posiluje, je obrovský objem nových úvěrů, které si lokální firmy berou v eurech. Za poslední měsíce jejich hodnota přesáhla několik stovek miliard korun.
Kdo může, půjčuje si v eurech
Česká koruna je loď, jejíž kormidelníci ji nemají pod kontrolou. Zmítá se na rozbouřeném globálním oceánu finančních a devizových trhů, a posunuje se v závislosti na tom, odkud fouká vítr vnějších okolností. Ty jsou momentálně příznivé, a česká měna je tak nejsilnější za posledních patnáct let, a to navzdory rekordní inflaci, prohlubujícímu se deficitu platební bilance i stagnaci hospodářského růstu.
Podstatným faktorem, který se v české ekonomice projevuje, je razantní nárůst úvěrů v eurech. Firmy, které si místo korunového úvěru vezmou úvěr v eurech, platí výrazně nižší úroky – místo osmi procent ročně zaplatí polovinu, tj. pouhá čtyři procenta. Celkový objem investičních i provozních úvěrů v eurech se pohybuje v objemu několika stovek miliard korun.
Třetinu až polovinu z těchto úvěrů přitom firmy konvertují zpět na české koruny – čímž posilují její kurz. Razantní nárůst úvěrů v eurech načerpaných tuzemskými firmami je vidět u jednotlivých bank - Komerční banka například poskytla loni více než polovinu nových úvěrů v eurech a podíl úvěrů přesáhl 40% celkové bilance banky. Růst zájmu
o euro potvrzují i lokální obchodníci s měnami.
Podle vzoru Aloise Rašína
Pro bankovní radu ČNB a guvernéra Aleše Michla se silný kurz koruny stal klíčovým nástrojem boje proti inflaci. Stejně jako byl v počátku 20. let minulého století posedlý silnou korunou tehdejší ministr financí Alois Rašín, i současný guvernér ignoruje stížnosti exportérů, kteří posilováním koruny ztrácejí konkurenceschopnost. ČNB se navíc zavázala intervenovat na devizovém trhu a nakupovat korunu, kdyby mělo dojít
k jejímu oslabení. I tento závazek přispívá k bezprecedentnímu růstu koruny v posledních týdnech.
Svoji roli hraje i silný vývoz Česka do eurozóny, který pokračuje navzdory ekonomické krizi i zesilující koruně. „Obchodní bilance se sice propadla do rekordního deficitu, ale jeho příčinou je nákup drahých energií, nikoli obchod se zeměmi eurozóny. Vývoz do eurozóny naopak stále roste a přebytek vzájemného obchodu dosahuje rekordních hodnot,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Přijde pád?
Popsaná situace nemusí trvat věčně. Financování v eurech pomalu přestává být tak výhodné – Evropská centrální banka se totiž připravuje na zvýšení základních sazeb. Menší rozdíl v úrokových sazbách bude mít dopad nejen na objem eurových úvěrů, ale
i na atraktivitu českých dluhopisů.
Část obchodníků na devizovém trhu již začíná spekulovat na propad kurzu koruny, a to zejména proti dolaru. O koruně však bude rozhodovat zejména sentiment globálních investorů. Ti Česko vnímají jako zanedbatelný trh, na kterém je možné krátkodobě profitovat z vysokých úroků, ale který je možné rychle a bezbolestně opustit, jakmile se objeví jakákoli jiná příležitost.
V případě českého finančního trhu se taková příležitost objevila (podobně jako u jiných evropských zemí) na podzim loňského roku, kdy Evropa zvládla stabilizovat ceny energií a vyhnula se katastrofickým scénářům.
Inflace však v žádném případě nezmizela – její úroveň se drží stále velmi vysoko. Centrálním bankám v USA a EU tak nezbude nic jiného než zesílit restriktivní politiku a dále zvyšovat úrokové sazby. Optimismus z počátku letošního roku tak může rychle vyvanout.
Pro Česko by pokračující růst úrokových sazeb v USA a eurozóně znamenal téměř jistý výprodej českých korunových dluhopisů a oslabení české měny. Koruna v takovém případě nebude mít šanci plout na mezinárodním moři proti větru, ať se bude posádka v čele s guvernérem Alešem Michlem snažit sebevíc.
ZDROJ:
Seznam Zprávy: Koruna ztrácí pozice. Kdo v byznysu může, přechází na eura (8.3.2023)
Opmerkingen