top of page

Pětidenní vysokohorský okruh ve Stubaiských Alpách

Léto je v plném proudu a oblíbené turistické cíle v Rakousku se plní davy návštěvníků z celé Evropy. Stačí ovšem opustit údolí, zamířit do vyšších partií rakouských Alp a nádhernou přírodu si můžete vychutnávat v klidu a téměř o samotě. Jeden tip na pětidenní luxusní „procházku“ kolem masivu Stubaiských Alp Vám posíláme.


1. Dresdnerhütte –Nürnbergerhütte (9 km, doba trvání cca 6 hodin, převýšení 850 m)


Náš pětidenní výlet začíná u hlavní lanovky na stubaiský ledovec. K lanovce se můžeme dostat buď autem a bezplatně zaparkovat na velkém parkovišti, anebo přijet autobusem z Innsbrucku, který v sezóně jezdí každou půlhodinu. Velkokapacitní lanovka Eisgratbahn nás vyveze do mezistanice k velké horské chatě Dresdnerhütte (2308 m). Od ní se vydáme přímo na východ a po krátkém klesání k mostku přes Fernaubach začne stezka kamenitým terénem stoupat až k sedlu Peiljoch (2672 m). Hned za ním se otevírá nádherný výhled nejvyšší vrchol Stubaiských Alp Zuckerhütl, ledovec Sulzenauferner a tyrkysově zbarvené jezero pod ním. Cesta klesá ledovcovým kotlem až k chatě Sulzenauhütte, která leží přesně v polovině naší první etapy. Druhá část cesty vede horskými pastvinami a suťovými poli k největšímu jezeru Stubaiských Alp - Grünausee. Od něj stezka stoupá k sedlu Niederl (2629 m) a následně prudce klesá k cíli dnešní cesty – velké horské chatě Nürnbergerhütte (2278 m).


2. Nürnbergerhütte – Roter Grat - Teplitzerhütte (8,3 km, 5 hodin, převýšení 985 m)


Trasa prvního dne je ještě poměrně frekventovaná, protože se jedná o jednu z etap oblíbené Stubaier Höhenweg, která širokým obloukem obchází celé stubaiské údolí. Druhá část našeho přechodu se však hned od začátku od této vysokohorské trasy odděluje, míří přímo na jih k italským hranicím a turisty na ní potkáme jen sporadicky. Cesta stoupá táhlým údolím kolem dalšího nádherně modrého jezera Freigersee a pokračuje krátkým prudkým výstupem na hraniční sedlo Rotgratscharte ve výšce takřka rovných 3000 metrů. Byla by velká škoda si ze sedla neudělat krátkou odbočku na nedaleký Roter Grat (3099 m). Právě od mohutného kříže na jeho vrcholu se otevře překrásný výhled na mohutný ledovec Übertalferner a chatu Becherhaus s neuvěřitelnou plohou na úzkém vrcholovém hřebeni ještě o sto výškových metrů nad námi. Po návratu do sedla následuje krátký sestup směrem na italskou stranu a traverz východním směrem až ke krásně umístěné chatě s názvem Teplitzerhütte neboli Rifugio Vedretta Pendente (2586 m).


3. Teplitzerhütte – Schneeberg (12,1 km, cca 6 hodin, převýšení 980 metrů)


Třetí den začíná prudkým sestupem kolem malé chaty Grohmannhütte až na dno širokého údolí potoka Bodenbach. Od něj pokračujeme po stezce číslo 33 do protějšího svahu s příjemně mírným sklonem. Postupně mineme další velké jezero (Trüber See) a vystoupáme k sedlu Passo dell’Erpice (2695 m). Z něj se směrem na západ otevírají výhledy na nejvyšší vrcholy tyrolských Alp v čele s majestátnou Wildspitze (3768 m).


Po krátkém sestupu a traverzu se dostáváme do hornické oblasti Schneeberg, historicky nejvýše položené důlní oblasti v Evropě – kde se od 13. století až do 60. let minulého století těžilo stříbro, železná ruda, olovo a nikl. Připomínky hornické činnosti můžeme sledovat po celý zbytek dnešní etapy – ať už se jedná o vchod do štoly Kaindlstollen nebo pozůstatky staveb a tunelu v sedle Forcella Monteneve (2650 m). Z něj klesáme na rozlehlou horskou louku ve výšce 2 300 metrů a k několika zachovalým domům bývalé vesničky Schneeberg, která kdysi sloužila k ubytování stovek místních horníků, a byla tak nejvyšším trvale osídleným místem v Evropě.



4. Schneeberg – Siegerlandhütte (8,5km, cca 4 hodiny, převýšení 820 metrů)


Po delší třetí etapě je tato část naše výletu spíše odpočinková. Ze Schneebergu vyrazíme na sever zpátky k rakouským hranicím. Po mírném stoupání přes průsmyk Forca Karl (2663 m) přecházíme široké údolí až k jezeru Grosser Timmler Schwarzsee. Na západ od nás je vidět silnici, která vede nesčetnými serpentinami z údolí Passiria až do hraničního průsmyku Timmelsjoch a dále do údolí Ötztal. Směrem k rakouským hranicím míříme od jezera i my. Stezka stoupá od jezera prudce nahoru až do sedla Windachscharte ve výšce 2846 m, a míří dále přes velké kamenné pole až do chaty Siegerlandhütte (2710 m).


5. Siegerlandhütte – Bergstation Staufeljoch (7,2 km, cca 3,5 hodiny, převýšení 810 metrů)


Poslední část našeho výletu vede traverzem nad údolím Windachtal, ze kterého lze zahlédnout Sölden a lanovky tamějšího známého lyžařského areálu. Stezka nás dovede až do sedla Gaisjoch (3024 m), ze kterého je jako na dlani vidět ledovec Gaiskarferner a na něm vleky lyžařského areálu Stubai. Před tím, než se k němu dostaneme, musíme sestoupat až pod chatu Hildesheimerhütte (2899 m) a teprve od ní zamíříme přes úzký hřeben směrem k samotnému ledovci v cíli naší cesty. Naproti nám se otevírá pohled na vyhlídku Top of Tyrol plnou turistů v teniskách, kteří k ní dorazili po schodech od horní stanice lanovky Staufeljoch. U ní náš pětidenní přechod nejkrásnějšími partiemi Stubaiských Alp končí.







bottom of page